OLOMOUC, Česká republika,
04
August
2020
|
12:00
Europe/Amsterdam

Vzdálený monitoring je pouhý začátek – kam musí směřovat další digitalizace medicíny

dr. Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc

Summary

Dlouho poté, co bude za pomoci léku, očkování nebo jiným způsobem vyřešena krize v oblasti veřejného zdraví, kterou způsobilo onemocnění COVID-19, bude stávající pandemii možné popsat v učebnicích medicíny jako okamžik, v němž jsme překonali dlouhodobou nedůvěru v digitální medicínu.

Před několika měsíci se v mé rodné České republice rozhořela emotivní veřejná diskuse ohledně e-receptu nebo digitalizace zdravotnických záznamů. Současná pandemie ukázala, že v zájmu snadnějšího poskytování vysoce kvalitní péče je zavedení moderních technologií nutností. Jak jsem zdůraznil ve svém nedávném vystoupení  v České televizi, přišel čas urychlit tento proces.

V kardiologii jsou dopady pandemie zvlášť výrazné, a to jak z hlediska počtu hospitalizovaných pacientů, tak z pohledu nových stimulů pro digitalizaci. Přijímáme podstatně méně pacientů s podezřením na arytmie, infarkt myokardu nebo mrtvici (zřejmě kvůli strachu pacientů z nákazy COVID-19, jak popsal kolega kardiolog dr. David Hayes zde). Světová sdružení pro srdeční rytmus v červnu připravila aktualizaci společného postupu v oblasti telezdravotnictví (angl. „telehealth“) a monitorování arytmií s cílem zajistit bezpečný domácí pobyt pacientů, kromě případů, kdy je návštěva nemocnice naprosto nezbytná. Před několika měsíci byla rovněž publikována studie „At Home“ (Doma), v níž japonští výzkumníci sledovali jednu skupinu pacientů s kardiostimulátory konvenčním způsobem a druhou skupinu vzdáleně, přičemž nezjistili žádný významný rozdíl mezi těmito skupinami z hlediska bezpečnosti.

Specialistům na management poruch srdečního rytmu je dobře známo, že vzdálený monitoring může zlepšit výsledky pacientů a zároveň zvýšit účinnost péče a její efektivitu z hlediska nákladů. Během pandemie COVID-19 se zřetelně ukázalo, že diskusi o digitalizaci je potřeba rozšířit na všechny oblasti medicíny. Dnes již existují systémy, které nám umožňují sdílet data v rámci celých zdravotnických systémů, od kardiologů přes specialisty na diabetes až po praktické lékaře. Jeden z takovýchto systémů se v současné době zavádí v České republice. Urychlení digitalizace nám umožní svižně reagovat na potřeby pacienta a zároveň ušetřit náklady i kapacitu. Nový systém zahrnuje možnost videokonferencí s pacienty a zadávání požadavků na recepty, přičemž snižuje administrativní zátěž při žádostech o zdravotnické záznamy pacientů nebo předpisy. Umožní zlepšení týmové spolupráce mezi regionálními nemocnicemi, praktickými lékaři a centry specializované péče.

dr. Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc
Bude stávající pandemii možné popsat v učebnicích medicíny jako okamžik, v němž jsme překonali dlouhodobou nedůvěru v digitální medicínu.
dr. Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc

Bez ohledu na argumenty svědčící ve prospěch digitalizace může být zavádění takových systémů zdlouhavé, a to i v oborech, v nichž jsou k dispozici vysoce inovativní technologie. Jako jeden z mnoha příkladů uveďme management srdečního rytmu: Pouze u 40 procent kardiostimulátorů BIOTRONIK implantovaných v České republice se plně využívá technologie Home Monitoring, vynalezená před 20 lety. A to navzdory úhradě a podpoře vyjádřené v doporučeních České kardiologické společnosti.

Je tedy také na nás, abychom poučili naše pacienty o tom, jak mohou určité inovace usnadnit rychlejší a bezpečnější péči. Podle mých zkušeností věk v tomto případě není překážkou. Na naší klinice máme hodně pacientů starších 80 let, kteří velmi dobře zvládají digitální aspekty péče. Další fáze digitalizace zdravotní péče – a to jak během pandemie COVID-19, tak po ní – je bezpečná, nutná a dosažitelná.